Postkvantová kryptografie (PQC) už dávno není jen akademickou diskusí, ale otázkou národní bezpečnosti. Důkazem je pozvání našich odborníků na konferenci k otázce poskvantové kryptografie od Pavla Fischera, předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost do Senátu Parlamentu ČR. Bezpečnostní architektka Monet+ Anežka Pejlová zde představila naše projekty a aktivity v oblasti postkvantové kryptografie.
“Už sám fakt, že se na půdě Senátu sešli zástupci z řad politiků, armády, veřejných institucí, akademické i privátní sféry, aby společně diskutovali aspekty postkvantové kryptografie ve vztahu k bezpečnosti občanů ČR, je jednoznačným důkazem, že se jedná o důležité průřezové téma. Jsem velmi ráda, že jsem dostala příležitost představit také aktivity Monet+ v oblasti PQC Jsem přesvědčena, že se v této oblasti řadíme mezi českou špičku a máme státnímu i privátnímu sektoru co nabídnout."
Na vývoji kvantově rezistentních technologií pro vydávání dokladů pracujeme ve spolupráci s VÚT a díky podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci projektu KRID. Tyto technologie najdou využití v elektronických podpisech, v šifrování osobních údajů nebo při bezpečné autentizaci.
„Státy by měly již nyní plánovat přechod na kvantově bezpečné technologie, aby jejich identifikační systémy zůstaly chráněné i za několik desetiletí. My sami jsme se aktivně zapojili do výzkumu těchto technologií a jejich aplikace pro eGovernment. Jsou nezbytné pro dlouhodobou bezpečnost osobních dokladů."
Pro obranu a státní správu je toto téma zásadní, protože data, která spravujeme dnes, musí zůstat v bezpečí i za deset nebo patnáct let, uvedl na konferenci také náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka.
Těší nás, že se Česká republika tématem PQC aktivně zabývá a hledá možnosti jak ochránit občany a kritickou infrastrukturu státu před technologiemi, které v blízké budoucnosti prolomí současné standardy šifrování.
