Vize, která předběhla trh o dekádu: Jak v roce 1996 v Monet+ vznikala budoucnost placení

Zatímco v polovině devadesátých let byl v bankovnictví standardem magnetický proužek a v peněženkách dominovala hotovost, ve Zlíně v Monet+ se již v roce 1996 začal psát scénář digitální revoluce.

Společně s Českou spořitelnou se IT experti firmy pustili do vývoje první čipové platební karty – technologie postavené na hluboké aplikované kryptografii, která měla zajistit tehdy nepředstavitelnou úroveň zabezpečení transakcí. Tento strategický náskok se ukázal jako naprosto klíčový pro budování dnešní autority na poli digitální identity i elektronických plateb, přestože širší trh a běžní uživatelé začali výhody čipů standardně využívat až o deset let později.

V době nestabilního datového připojení sloužil fyzický čip jako bezpečný nosič identity i peněz. Tento typ karty postupně nahrazovaly do té doby běžně používané magnetické proužky, které bylo snadné zkopírovat. Vznikl tak nový standard bezpečnosti – fyzický čip se šifrováním výrazně ztížil padělání karet a zneužití PIN kódu.

Koncem devadesátých let připomínaly pokladny čerpacích stanic přehled přístrojů – pro každý typ karty existoval samostatný terminál. Pro síť Slovnaft jsme tento chaos ukončili a navrhli systém, který v té době neměl obdoby. Vytvořili jsme architekturu, kde jediný přístroj u pokladny dokázal procesovat jak běžné bankovní karty, tak specifické firemní karty na palivo. Nebyl to jen hardwarový upgrade, ale komplexní softwarové řešení s parametry „multi-party security", které umožňovalo clearing transakcí v uzavřeném cyklu a přímou integraci věrnostních programů do autorizačního procesu.

Tato spolupráce přinesla první zcela samostatný projekt v historii Monet+: věrnostní kartu Credit, která se stala největším systémem svého druhu na Slovensku. Na ni později navázal systém Bonus pro skupinu MOL, který svou robustností a spolehlivostí zůstal v ostrém provozu neuvěřitelných 17 let. Právě tyto zkušenosti s integrací různorodých platebních metod a věrnostních schémat do jednoho celku se staly genetickým základem pro vývoj naší dnešní vlajkové platformy Switchio. To, co začalo u stojanů Slovnaftu, dnes tvoří technologický motor pro tisíce platebních míst napříč celou Evropou.

V roce 2000 udělal Monet+ jeden ze svých odvážnějších kroků, když pro banku ČSOB vybudoval centrální transakční systém ASORS pro správu a autorizaci plateb. Zatímco do té doby běžely podobně masivní bankovní systémy výhradně na těžkopádných a drahých UNIX mainframech či systémech Windows NT, naši vývojáři jako jedni z vůbec prvních v oboru vsadili na inovativní platformu Enterprise Linux. Tento krok se ukázal jako vizionářský – bance přinesl vysokou flexibilitu a obrovské finanční úspory, zatímco systém dokázal spolehlivě obsloužit extrémní zátěž v podobě tisíců terminálů, které se v jeden okamžik souběžně dotazovaly na autorizaci plateb.

Zrození systému ASORS znamenalo pro Monet+ potvrzení pozice jako dodavatele kritické IT infrastruktury. Systém, fungující jako bezpečná „roura" spojující statisíce platebních terminálů obchodníků přímo s centrálními procesory, se stal architektonickým základem pro moderní akceptaci bankovních karet. Jeho technologická robustnost a nadčasovost je natolik výjimečná, že jej úspěšně spravujeme a rozvíjíme dodnes. V současnosti ASORS řídí obří síť více než 60 tisíc platebních terminálů a každý den odbaví téměř dva miliony transakcí.

V době, kdy digitální bezpečnost teprve hledala své pevné obrysy, představil Monet+ v roce 2002 revoluční řešení: PKI klienta na RSA čipové kartě, původně známého pod názvem CryptoPlus. Do té doby představovaly klíče uložené pouze v softwaru počítače bezpečnostní riziko, a proto jsme uzamkli privátní klíče uživatelů přímo do hardwarového čipu, odkud je nebylo možné zkopírovat ani odcizit. Tato kryptografická ochrana umožnila mimo jiné vznik inovativního projektu Garantované platby pro Komerční banku. Tato technologie dala korporátním klientům do rukou bezpečnou pojistku – díky čipové kartě mohli bez obav podepisovat a autorizovat transakce v astronomických částkách, a to se zabezpečením, které se vyrovná vlastnoručnímu podpisu.

Díky úspěchu tohoto robustního řešení jsme se stali dodavateli kyberbezpečnosti pro ty největší hráče na trhu. Hned v následujícím roce integrovala tyto PKI čipové karty Česká spořitelna jako hlavní bezpečnostní metodu pro autentizaci do svého elektronického bankovnictví. Architektura se navíc ukázala jako natolik silná a univerzální, že brzy překročila hranice finančního sektoru a stala se pilířem takzvané Enterprise security. Naše zabezpečení tak začaly využívat nejen další banky doma i na Slovensku, ale také klíčové státní instituce v čele s Českou správou sociálního zabezpečení. Původní CryptoPlus se posléze úspěšně transformoval do dnešní značky ProID+, která firmám a úřadům umožňuje bezpečně spravovat identity a vytvářet kvalifikované elektronické podpisy či pečetě.

Dalším velkým milníkem a důkazem technologické vyspělosti společnosti Monet+ se v roce 2005 stalo její zapojení do budování národního mýtného systému. Ve spolupráci s bankou ČSOB jsme úspěšně aplikovali inovativní technologii pro akceptaci fleetových i běžných bankovních karet, určenou přímo pro masivní výběr mýta. Tímto krokem firma Monet+ vstoupila do prostředí kritické státní infrastruktury, kde se neodpouští žádné chyby a kde by jakýkoliv výpadek znamenal pro státní pokladnu okamžité a obrovské finanční ztráty. Odpovědí Monet+ bylo nasazení robustních systémů s extrémně vysokou dostupností (High Availability), které 24 hodin denně garantují naprostou bezchybnost a přesnou auditovatelnost všech probíhajících finančních operací.

Tento náročný technologický křest ohněm zafungoval jako silná reference a strategický odrazový můstek pro další expanzi. Architektura se ukázala být natolik spolehlivá, že hned o dva roky později, v roce 2007, začal Monet+ dodávat tento systém také pro společnost SkyToll na sousedním Slovensku. Dnes jsme klíčovým technologickým partnerem nejen pro SkyToll, ale i pro český státní podnik CENDIS, a kompletně tak zajišťujeme platební a kontrolní mechanismy pro výběr mýta od kamionů v obou zemích.

Rok 2006 přinesl revoluci v českých cestovních dokladech díky zavedení prvních biometrických pasů s čipem (ePas), u jejichž zrodu stála společnost Monet+ jako klíčový technologický partner Státní tiskárny cenin (STC) a Ministerstva vnitra. Spolupracovali jsme na vybudování systému pro výrobu moderních cestovních pasů s čipem, na kterém jsou bezpečně uloženy biometrické údaje (jako otisky prstů), což znemožňuje padělání dokladu.

Úkolem Monet+ bylo vyvinout komplexní software a PKI infrastrukturu pro formátování a bezpečný zápis citlivých biometrických dat do čipu tak, aby bylo prakticky znemožněno padělání dokladu. Tento vysoce zabezpečený systém s naší podporou funguje dodnes.

Přestěhování do nové budovy v dubnu 2009 umožnilo společnosti Monet+ realizovat strategický záměr: vybudovat vlastní personalizační středisko a ukončit tak závislost na externích dodavatelích. S investicí do špičkových technologií, jako jsou stroje Mühlbauer či linky NBS, získala firma plnou kontrolu nad procesem nahrávání dat na čipy a vizuální úpravou karet.

Tento investičně náročný krok se mimořádně vyplatil – centrum následně úspěšně prošlo extrémně přísnými bezpečnostními audity a získalo prestižní certifikace pro vydávání bankovních karet Visa a Mastercard. Právě unikátní propojení vlastního silného softwarového vývoje s fyzickou personalizační linkou nám umožnilo reagovat na specifické požadavky trhu. Díky tomu jsme začali tvořit sofistikovaná řešení na míru – od multifunkčních a bezpečně šifrovaných karet až po unikátní dárkové či zaměstnanecké edice.

Rok 2012 přinesl zlom v tom, jak používáme technologie – chytré telefony se začaly masivně stávat naší hlavní bránou do digitálního světa. Monet+ na tento trend zareagoval a vyvinul inovativní systém CASE, který definoval nové standardy mobilní bezpečnosti. Zkratka CASE ukrývá robustní systém pro silnou autentizaci s využitím jednorázových hesel (OTP) na mobilních platformách. V praxi to znamenalo, že se váš mobilní telefon proměnil ve vysoce spolehlivý a bezpečný klíč pro ověřování uživatelů a potvrzování transakcí. Tato technologie v podobě mobilních tokenů následně začala chránit digitální kanály těch největších bankovních domů na trhu, jako jsou ČSOB, Česká spořitelna nebo Air Bank.

Zatímco do té doby byla ta nejvyšší elektronická bezpečnost spojená především s použitím fyzických čipových karet, systém CASE měl za cíl zpřístupnit bezpečné přihlašování naprosto běžným uživatelům prostřednictvím zařízení, které už mají beztak v kapse. Záměr firmy rozvíjet tento nový směr byl nakonec tak velký, že přímo inicioval založení specializované dceřiné společnosti Ahead iTec, čímž Monet+ naplno rozšířil své kompetence o vývoj mobilních bezpečnostních aplikací.

Federace identit je centralizovaný systém ověřování totožnosti, který umožňuje uživateli přistupovat k mnoha různým aplikacím a službám pomocí jedné jediné identity. Uživatel tak nemusí mít pro každou službu zvláštní přihlašovací údaje a hesla, ale využívá jedno centrální a bezpečné přihlášení. Zjednodušeně řečeno, na tomto principu dnes fungují známé služby jako Bank iD nebo státní NIA ID.

Společnost Monet+ se tomuto konceptu začala ve velkém věnovat kolem roku 2014. Impulsem byly velké banky (např. ČSOB nebo Česká spořitelna), které si uvědomily, že mají spoustu různých aplikací (internetové bankovnictví, stavební spoření, pojištění) a každá z nich si řešila bezpečnost a přihlašování klienta samostatně. Monet+ proto vyvinul centrální autentizační systémy a modul pro federaci identit. Díky tomu má dnes klient banky v telefonu jednu bezpečnou aplikaci a s její pomocí se přihlásí kamkoliv v rámci celé skupiny. Vytvořili jsme právě onoho poskytovatele identity – systém, který klienta bezpečně ověří a vydá dál potvrzení, kterému ostatní aplikace důvěřují.

Zatímco systém CASE úspěšně odstartoval přenos autentizace do mobilních zařízení, klíčovým produktem pro koncové uživatele se stal projekt Smart OTP, z nějž vzešla populární aplikace Smart klíč určená původně pro ČSOB. Zásadní motivací pro vznik této velmi vymazlené aplikace bylo bezpečnostní a finanční hledisko – banka chtěla nahradit zastaralé a drahé potvrzovací SMS zprávy bezpečnějším mobilním tokenem.

Základním bezpečnostním kamenem nového Smart klíče se stal princip „What you see is what you sign". Díky němu se razantně zvýšila ochrana klientů před kybernetickými útoky. I kdyby měl totiž uživatel napadený internetový prohlížeč v počítači, který by se mu snažil podvrhnout jiné číslo účtu nebo částku, mobilní aplikace obdržela informace z banky odděleným a nezávislým kanálem a vždy ukázala skutečnou podobu transakce.

Z dnešního pohledu je rovněž velmi zajímavé, že ve svých začátcích aplikace využívala revoluční „obrázkový PIN". Uživatel se tehdy neověřoval číselným kódem, ale musel na displeji trefit správné obrázky ve správném, předem zvoleném pořadí. Ačkoliv byl tento obrázkový příběh později nahrazen dnes již běžnou biometrií, ve své době šlo o vysoce inovativní technologický krok.

Když Česká spořitelna v roce 2014 odstartovala svou rozsáhlou digitální transformaci, stála před zásadní výzvou: potřebovala radikálně zmodernizovat a sjednotit bezpečnostní infrastrukturu pro všechny své online kanály. Monet+ ve spolupráci se společností Deloitte v reakci na to navrhl a implementoval systém Multichannel Entry Point (MEP) – centrální bezpečnostní komponentu pro všechny procesy spojené s elektronickou identifikací a autentizací uživatelů.

Dosavadní roztříštěné přihlašovací procesy nahradila jednotná identitní platforma postavená na serveru CASE, která bance i klientům otevřela dveře do éry smartphonů. Uživatelé tak dostali k dispozici vysoce bezpečné a komfortní metody ověřování, jako je mobilní token (základ dnešní aplikace George klíč) či inovativní hlasová biometrie.

Tento krok se ukázal jako strategický přínos s přesahem daleko za hranice jedné instituce. Nadčasová architektura od Monet+ se stala technologickým základním kamenem pro celoskupinové digitální bankovnictví George v rámci Erste Group. Díky využití principů federace identit a plné podpoře otevřených rozhraní (PSD2) vznikl vysoce škálovatelný ekosystém, který dokázal bezpečně propojit aplikace banky se službami třetích stran.

Spolu se Státní tiskárnou cenin, s.p. jsme navázali na dřívější projekt a od roku 2018 jsme dodavatelem systému pro personalizaci paměťových karet řidiče systému digitálního tachografu a dalších obslužných karet systému. Karta řidiče slouží pro záznam dat o provozu vozidla řízeného daným řidičem, evidenci rychlosti a povinných přestávek. Aktualizovali jsme a provozujeme také Informační systém digitálního tachografu (ISDT).

Oproti dříve implementovanému systému od jiného dodavatele jsme dosáhli zjednodušení a zrychlení systému (rychlejší vyřízení žádosti o kartu digitálního tachografu). Dalšími pozitivy je efektivní a spolehlivá správa systému, rychlejší opravy nebo změny v záznamech a pružný přístup k dalšímu rozvoji systému.

Od hardwarových čipů k chytrým telefonům – tak by se dala shrnout přirozená evoluce v oblasti firemní bezpečnosti, na kterou Monet+ zareagoval s řešením ProID Mobile. Společnost dlouhé roky úspěšně stavěla na robustních PKI systémech a čipových kartách (vyvíjených od roku 2002 pod názvy CryptoPlus a později ProID+), jež zajišťovaly absolutní kryptografickou ochranu pro autorizaci transakcí a přihlašování.

S tím, jak se ale chytrý telefon postupně stával hlavní osobní i pracovní bránou do digitálního světa, vyvstala na trhu silná poptávka po modernějším způsobu ověřování identity bez nutnosti nosit u sebe fyzickou kartu či hardwarovou čtečku. ProID Mobile proměnilo běžný mobilní telefon ve vysoce bezpečný autentizační nástroj. Zaměstnancům tak aplikace umožnila snadné a maximálně chráněné přihlašování do počítačů, VPN sítí či rozsáhlých firemních systémů. Uvedením ProID Mobile jsme potvrdili, že dokážeme spojovat své třicetileté know-how z oblasti kryptografie s nejnovějšími trendy a nabídnout zákazníkům přesně tu metodu ověřování, kterou v éře zrychlené digitalizace preferují nejvíce.

Dosahujeme velkého úspěchu a ocenění naší platformy pro zpracování elektronických plateb Switchio. Navazujeme strategické partnerství se společností Mastercard v prvním projektu European IDBT-project.

Když Monet+ jako jedna z prvních společností začal po vzoru Londýna zavádět do veřejné dopravy takzvané open-loop systémy pro akceptaci bankovních EMV karet, znamenalo to revoluci v cestování. Cestující už nepotřebovali hledat drobné ani kupovat speciální papírové jízdenky, ale stačilo jim pouze „pípnout" běžnou bezkontaktní kartou či virtuální peněženkou přímo ve voze.

Technologie, která původně začínala nasazením v několika českých městech, se do roku 2024 rozrostla v suverénní globální byznys. Platforma Switchio dnes sebevědomě řídí systémy veřejné dopravy napříč kontinenty, úspěšně funguje v polských metropolích, jihoamerickém Santiagu de Chile i v africkém Lagosu.

Rok 2024 přinesl do světa elektromobility zásadní zlom v podobě nového nařízení Evropské unie (AFIR), které nařídilo plošnou podporu plateb běžnými bankovními kartami u veřejných dobíjecích stanic.

Na tuto technologickou výzvu jsme zareagovali a ve strategickém partnerství s gigantem Mastercard představili inovativní cloudové řešení EV-Core, spadající pod platformu Switchio. Tento krok radikálně zjednodušil život řidičům, kteří k dobití vozu už nepotřebují složité registrace či speciální čipy a zaplatí pouhým přiložením karty k terminálu. Provozovatelům stanic pak tato vysoce škálovatelná platforma umožňuje snadnou integraci bezkontaktních EMV plateb do stávajících řídicích systémů, přičemž o veškeré složité transakční procesy na pozadí se stará software od Monet+.

V roce 2025 zažívá česká veřejná správa další zásadní milník na cestě k moderní digitalizaci. Řidičské průkazy a karty řidiče do digitálních tachografů nově míří přímo do výdejních míst a samoobslužných boxů. Občané si tak mohou o své doklady požádat online a následně si je nechat doručit na jedno z více než 10 000 míst po celé republice. Tato inovace definitivně ukončuje éru nepříjemného čekání ve frontách na úřadech a přináší do státního sektoru vysoký uživatelský komfort, na který jsou lidé zvyklí z běžného e-commerce prostředí.

Klíčovým pilířem, na kterém tato inovativní služba stojí, je robustní výrobní a integrační software od společnosti Monet+. Náš vývojový tým dodal komplexní technologické úpravy – od výrobních a personalizačních systémů obou typů průkazů, přes aktualizaci Informačního systému digitálního tachografu, až po složité napojení na rozsáhlé logistické a distribuční sítě. Díky tomuto sofistikovanému řešení dokáže Ministerstvo dopravy ČR prostřednictvím Státní tiskárny cenin denně efektivně vyrobit a doručit tisíce dokladů.

Získali jsme prestižní titul Volkswagen Firma roku 2025. Toto ocenění upevnilo naši pozici lídra v oblasti digitální identity, plateb a kyberbezpečnosti a motivuje nás k dalšímu vývoji inovací pro bezpečnou budoucnost.

Neodvratně se blíží chvíle, kdy současné šifrovací standardy přestanou stačit na obrovskou výpočetní sílu nastupujících kvantových počítačů. Společnost Monet+ se proto rozhodla, že v roce 2026 naplno a strategicky upře svou pozornost k postkvantové kryptografii.

Monet+ investuje kapacity svého výzkumu a vývoje do přípravy kvantově odolných dokladů a identit, jako je například strategický projekt KRID. Firma si tak s velkým předstihem chystá pevnou půdu pro budoucí integraci evropské digitální peněženky (EUDIW) a nová bezpečnostní nařízení od národních i mezinárodních autorit, jako jsou NÚKIB či ICAO.