Jak ses vlastně dostal do Monet+ a jak se tvoje role v průběhu let změnila?
Náhodou. Oslovila mě tehdy nějaká personální agentura – myslím, že to byl Grafton nebo tak něco. Původně mi nabízeli úplně jinou pozici někde jinde, ale když jsme se dostali k mým reálným schopnostem, navrhli mi, jestli nechci zkusit něco jiného. Šel jsem pak na pohovor s Alešem Popelkou a říkal jsem si: „Jo, chci do toho jít.“
Já jsem byl původně síťař, což mi dneska pomáhá aspoň trochu rozumět síťařům a jejich jazyku. Ale programování mě vždycky bavilo – jen jsem si myslel, že je to moc složité. Začal jsem s tím dřív, spíš jako hobby. Dnes už vedu sedm vývojových týmů. Když jsem nastoupil před jedenácti lety, bylo nás asi pět programátorů. Dneska máme skoro čtyřicet lidí.
To je obrovský růst. Co se kromě velikosti týmu nejvíc změnilo?
Hodně se změnila organizace práce. Dřív to bylo dost „garážové“ – každý dělal všechno. Programátor měl několik aplikací a projektový manažer prakticky neexistoval. Bylo nás míň, takže komunikace byla jednodušší, ale zároveň se věci často nedělaly úplně pořádně. Když se něco rozbilo, přišel noční telefonát: „Musíme to opravit hned.“ Teď je prostředí stabilnější a máme prostor se specializovat. Podle mě je to velký posun dopředu.
Na čem z projektů tě nejvíc bavilo pracovat?
Určitě Smart Switch. To je dnes jeden z našich klíčových produktů. Já to rád přirovnávám k babylonské rybičce – takový tlumočník mezi různými systémy. Každý dodavatel terminálů a každé procesní centrum má vlastní standard. My jsme vytvořili řešení, které mezi nimi překládá transakce.
A co bezpečnost?
Všechno citlivé je šifrované pomocí HSM, máme pravidelné externí audity. Myslím, že děláme maximum pro to, aby byl Smart Switch bezpečný. Bezpečnost bereme vážně – není to žádná nálepka, ale základní stavební kámen.
Co je dnes tvoje hlavní pracovní náplň?
Dnes už neřeším jednotlivé projekty, ale hlavně provozní věci a starosti kolem lidí – kapacity, rozvoj, udržitelnost. A pak mám takové dlouhodobé vize – některé zůstanou jen na papíře, některé se přetaví v reálné produkty. Člověk se ale nesmí přestat učit – to je podle mě nejdůležitější.
Jak se vzděláváš? Sleduješ trendy?
Každý den si pročítám technické zdroje, novinky, věnuju čas i obecnějšímu přehledu. Umělá inteligence je teď velké téma. Je to dobrý sluha, ale špatný pán. Nemyslím si, že nahradí programátory, ale určitě změní způsob, jak se lidé učí. Junioři to budou mít těžší, protože co dřív dělali oni, zvládne dnes AI.
Když se ohlédneš – co tě nejvíc posunulo?
Rozmanitost práce. Být u zrodu produktu, který dnes běží ve velkých bankách. Mít možnost ovlivnit směr, kterým se ubíráme. A hlavně – pracovat s lidmi, kteří mají tah na branku a pořád se chtějí zlepšovat. To mě žene dopředu.
